Blogový článek

Síla dechu: Jak správné dýchání ovlivňuje zdraví a pohyb koně

Poslední aktualizace: 23. 5. 2025

Kategorie: anatomie, dýchání, fyziologie, somatika

dýchání u koní

Obsah článku:

Dech – opomíjený klíč posturální stability

V předchozím článku jsme si přiblížili význam hlubokého stabilizačního systému a jeho zásadní roli v posturální stabilitě koně. Zdůraznili jsme, že nejde pouze o izolované svalové skupiny, ale o komplexní síť vzájemně propojených struktur, včetně nervového systému, fascií a vnitřních orgánů. Překvapivě často však zůstává opomíjen jeden z nejdůležitějších stabilizačních prvků – dech.

Dýchání jako dynamický stabilizační mechanismus

Dýchání není jen reflexní výměna plynů. Každý nádech a výdech zásadně ovlivňuje napětí hlubokých stabilizačních svalů, funkci bránice, tlakové poměry v dutině hrudní a břišní i propojení mezi trupem a končetinami. Z hlediska posturální kontroly tak představuje dech dynamický a zároveň stabilizační mechanismus, který má vliv na kvalitu pohybu, držení těla i celkovou výkonnost.

Dýchací systém jako limitující faktor výkonnosti

Primárním orgánem dýchací soustavy, jak všichni víme, jsou plíce. Na rozdíl od svalů se struktura plic v reakci na trénink téměř nemění. Dýchací systém je proto často limitujícím faktorem výkonnosti koně. A nejen to – poruchy dýchání mohou přímo ovlivňovat pohybový aparát a přispívat k posturálním dysfunkcím. Pokud je kůň unavený, pohybuje se neochotně nebo má potíže s rozvojem svalů, je vždy důležité zvážit i problémy s dýchací soustavou. Svaly totiž potřebují ke své funkci kyslík – a pokud ho nemají dostatek, nemohou plnit svou funkci. Je důležité si uvědomit, že kůň může trpět onemocněním dolních dýchacích cest, aniž by to bylo na první pohled zřejmé. Nemoci dýchacích cest mají dobrou specificitu, ale špatnou citlivost. To znamená, že výskyt kašle je spolehlivým ukazatelem těchto onemocnění, avšak jeho absence jejich přítomnost nevylučuje. Například koňské astma může podle studií postihovat až 80 % koní, přičemž jeho příznaky bývají často nenápadné a obtížně diagnostikovatelné.

Bránice – tichý stabilizátor trupu

Dýchací systém není tvořen jen plícemi a dýchacími cestami, ale také svaly, které dýchání aktivně podporují a které lze na rozdíl od plic cíleně trénovat. Jedním z nejdůležitějších je bránice – kupolovitá struktura tvořící přepážku mezi hrudní a břišní dutinou, která svou činností významně ovlivňuje tlakové poměry v trupu, a tím i stabilitu páteře. Navíc díky svým úponům v oblasti žeber, hrudní kosti a bederních obratlů může při správné aktivaci podpořit stabilitu celé thorakolumbální oblasti. Není výjimkou, že koně s narušenou stabilitou páteře, bolestí zad nebo poruchou propriocepce často trpí i dysfunkcí bránice – a platí to i naopak. Studie na lidech navíc ukazují, že změněná kontraktilní schopnost bránice může nepříznivě ovlivnit motilitu střev a tedy funkci trávicího systému.

Dechové vzorce a jejich vliv na fyziologii

Funkce bránice však závisí na správném dechovém stereotypu. Nejběžnějšími odchylkami jsou mělké, zrychlené nebo naopak příliš hluboké a namáhavé dýchání, které se může objevit i při normální dechové frekvenci (u dospělých koní běžně 8–15 dechů za minutu). Nadměrné dýchání může být způsobeno nejen patologiemi respiračního systému nebo okolních tkání, ale také jinými fyziologickými procesy, například stresem. Důsledkem je snížení hladiny oxidu uhličitého v těle, což vede k posunu pH a změnám koncentrací iontů narušující činnost nervů a svalů, zvýšení hladiny adrenalinu a rozvoj hypoxie, tedy stavu, kdy tkáně přijímají méně kyslíku, i když je krev dostatečně okysličená. Tento stav dále zesiluje pocity úzkosti a tím i stres, čímž se dostáváme do začarovaného kruhu. 

Jak poznat dechové omezení u koně

U koní lze pozorovat různé příznaky dechového omezení – od sníženého výkonu, zvýšeného počtu dechů za minutu, přes výrazně vyvinuté dýchací svaly až po změny ve tvaru nozder. Zaměřme se konkrétně na tvar nozder. Při zvýšených nárocích na dýchání dochází působením svalů k rozšíření nozder, což umožňuje koni efektivněji dýchat. Pokud jsou však nozdry i v klidu nápadně širší nebo až kulaté, může to signalizovat určité omezení dýchacího aparátu. Kulatý tvar nozder zpravidla není plemenným znakem, jak by se někdo mohl domnívat. Takový kůň, i když nemusí vykazovat zjevné klinické příznaky dušnosti, může výrazně profitovat z dechových cvičení, která mohou postupně zlepšit jeho dechovou funkci a časem se pozitivně projeví i na tvaru nozder, jež získají užší, oválnější profil mající tvar čárky. Tuto zkušenost potvrzují i naši klienti, pokud předepsaná cvičení pravidelně provádějí.

Dech jako most mezi tělem, myslí a vztahem s koněm

Chceme-li zlepšit stabilitu trupu, funkci hlubokého stabilizačního systému, kvalitu pohybu – ale zejména celkové zdraví a duševní pohodu – musíme začít u samotného základu: u dechu. U dechu našich koní, ale i toho vlastního. Protože dnes už dobře víme, jak hluboce své koně ovlivňujeme – fyzicky, emocionálně i energeticky. Dech je most mezi tělem a myslí, mezi námi a našimi koňmi. Je to nástroj, který máme neustále k dispozici, a přesto ho tak často přehlížíme. Je to síla, která stabilizuje, propojuje a léčí. A když mu začneme věnovat pozornost, může se stát tím nejjednodušším, a přitom nejúčinnějším, nástrojem na cestě ke zdraví, rovnováze a lepšímu porozumění. 

P.S. Věděli jste, že nadměrné dýchání může být jednou z příčin headshakingu u koní?

Zdroje:

Art, T., & Lekeux, P. 1993. Training‐induced modifications in cardiorespiratory and ventilatory measurements in Thoroughbred horses. Equine Veterinary Journal, 25(6), 532-536.

Fitzharris, L. E., Hezzell, M. J., McConnell, A. K., & Allen, K. J. 2023. Training the equine respiratory muscles: ultrasonographic measurement of muscle size. Equine veterinary journal, 55(2), 295-305.

Bordoni, B., & Morabito, B. 2018. Symptomatology correlations between the diaphragm and irritable bowel syndrome. Cureus, 10(7).

Franklin, S. H., Van Erck‐Westergren, E., & Bayly, W. M. 2012. Respiratory responses to exercise in the horse. Equine Veterinary Journal, 44(6), 726-732.

Olfert, I. M. 2016. Exercise and the lungs: nature or nurture?. The Journal of Physiology, 594(18), 5037.

Autorky článků:
Romana Pourová

Romana Pourová

Její vášní je práce s nervovou soustavou koně a kortikální mapou koně v jeho mozku. Miluje anatomii a prohlubování znalostí v oboru terapií koní. Má za sebou nespočet zahraničních vzdělávacích kurzů a spolu s Lenkou vedou kurzy vlastní, zaměřené na precizní terapeutickou práci s koněm pro majitele i další odborníky.

Lenka Biedermanová

Lenka Biedermanová

Je absolventkou doktorského studia v oboru Animal Sciences. Fascinuje ji pohybový aparát koní a jeho funkční vazby, zároveň se zajímá i o jemné propojení fyzického zdraví, emocí a vnitřní rovnováhy. Neustále se vzdělává v Česku i zahraničí, aby mohla nabízet komplexní pohled na zdraví a pohodu koní. Společně s Romčou pořádají semináře a kurzy, kde s odborností, respektem a nadšením sdílejí své znalosti a praxi.

Dejte mi vědět

Nové články, kurzy a další novinky vám pošleme přímo do vaší e-mailové schránky.
Odebírat newsletter